6.dubna jsme uz jsme mlsne objizdeli Mt Taranaki, protože jsme se
chteli samozrejme podivat nahoru. V hlavnich informaci pod sopkou jsme
zjistili, ze počasí by mohlo byt priznive, a tak jsme cekali do 14.00,
kdy prichazi nejaktualnejsi predpoved na další den. Ale necekana zprava, nahore
mělo v noci poprve snezit. I kdyby bylo pres den teplo a nam se
podarilo dostat na vrchol, počasí se tam meni z minuty na minutu, snih
by mohl zmrznout a my bychom se po tom ledu nemohli dostat na zpet.
Bylo nam tedy nedoporuceno lezt az na horu, maximalne po hranici
snehu. Ma noha stejne nebyla zdaleka v poradku, a tak jsme se
rozhodli, ze vylezeme další den aspon do pulky.
Kluci si ještě odpoledne zasurfovali a jeli jsme se podivat na majak
Cape Egmont. To je vam nadhera: rozbourene more + na pobrezi majak +
zapadajici slunce + zapadajicim sluncem osvicena sopka. Když
vam reknu, ze se tam ještě utvorila duha, tak uz mi nebudete verit,
ale mame ten prenadherny kyc vyfoceny. V noci jsme zase nacerno
zakempovali na plazi Oakura u surfove zakladny a na jednorazovem grilu
za 50 Kc jsme si dali kilovy hovezi steak za 70Kc:]
7.dubna. Budicek 4:45 a jen s celovkami jeste za tmy vystup na sopku, abychom stihli vychod slunce.
Oblekame si to nejteplejsi obleceni co mame vcetne rukavic a cepice a
v 7.00 vystupujeme k nasemu cili, hatu v 1520m.n.m.. Lavicka, na kterou
usedame je zmrzla a pod nami se rozprostira vyhled na New Plymouth a
cele pobrezi. Domy jsou male, jako kdybychom na ne koukali z letadla.
Meli jsme stesti alespon chvili videt to vsechno nez v minute prisel
obrovsky mrak a vsechno prikryl svoji perinou. Stalo to za to, i když
chtel Rici dostahnout samotneho vrcholu. Nekdy priste.
Po tomto vystupu jsme se mohli zase posunout o něco na jich. Asi jsem
moc pospichala, protože jsem dostala svoji první zelandskou pokutu za
rychlost asi 1000 Kc za 63 km/hod v obci. A ten den se mi ještě
podarilo uriznout si kousek prstu nasim obrovkym nozem. Dojeli jsme az
do Wanganui, kde jsme zakempili v krasnem Kiwi Holiday Parku.
8.Dubna. Ve Wanganui jsme vysli na Durie Hill vyhlidkovou Memorial
Tower s vyhledem na cele město.
Při nasem cestovani jsme si koupili knizku od Panu prstenu a objizdime
mista, kde se natecel. Nekdy prijedeme vlastne k uplne obycejnemu
lesu, jako tento den, jen diky tomu jsme nasli nadhernou rozlehlou
plaz, po které jsme mohli jezdit autem. To bylo něco pro kluky:] K
veceru jsme uz prijeli do hlavniho města Wellingtonu a při hledani
spani na cerno jsme měli stesti a nasli super místo u plaze. Potkali jsme tam
parecek z Australie ve veku nasich rodicu, který tak taky prespaval v
karavanu, tak jsme hezky pokeceli a rano jsme dostali krabici map z
jizniho ostrova s mapou doporucencyh mist k prespani zdarma.
Dalsi dny Wellington a prejezd na jizni ostrov....
Žádné komentáře:
Okomentovat