Jak k nam nase maminky doletely

Nikdy nerikej nikdy, jak pravdive to rceni. Kdyz mi mamka rikala, to ja bych nikdy vic jak pet hodin v letadle nesedela, to bych proste nedala, to jeste netusila.... No vidite zdrava a ziva zvladla 36 252 km tam a zpet, coz je asi 24 hodin v letadle jednim smerem. Ale samozrejme materska laska tomu hodne napomohla, preci jenom jsme se s maminkami rok nevideli. 

Tak ze jsme vyrazili na cesty v krasne sestave: Ja, Eli a moje maminka, Maja a jeji maminka a Risa a jeho maminka. Hrdinne ve dvou autech, s dvema stanama a s matnym planem cesty. Prijemne bylo, ze jsme poloviny cesty sami neabsolvovali, tak jsme s nasimi mamkami mohli objevovat spolecne. 

Mamky byli statecne a unavu z prechodu casu zvladli lip jak mi a uz od druheho dne jsme jeli na plne otacky. Meli jsme na cestovani dva tydny a chteli jsme, aby mamky videly nejlepe uplne vsechno. Mamky byly mirne zmatene, protoze nikdy netusily, co se bude dit za pet minut na toz o par hodin pozdeji, ale mi jsme jim chteli pripravit prekvapive zazitky a tady na Zelande se prilis planovat neda. Vse muze byt jinak - pocasi se meni jak hodinky, velryby taky ne vzdy maji naladu na turisty a tak jsme radeji nic nesliboval a predavali to tak, jak to sam Zeland naserviroval. 

Popravde i my jsme byli zaskoceni. Cestovali jsme totiz v ten samy cas pred rokem. Pouceni z nasich chyb mely nase mamky plne kufry nepromokaveho outdooroveho vybaveni, trackovych bot a tepleho obleceni. Nas ale provazely naprosto nepochopitelne tropicke teploty, ktere se nas nepustily az do sameho konce cestovani. Dokonce na miste, kde prsi vice jak 200 dni v roce, nam neprselo. A tak Maji mamka musela dokonce nakupovat aspon neco malo letni vybavy.

Diky tomu vsak spani ve stanu byl celkem prijemny zazitek a mohli jsme v pohodli videt vsechny ty mistni krasy. Videli jsme blankitne modra jezera, bile reky, zelene uchvatne fiordy, nejvyssi horu Zelandu pokrytou snehen, delfiny, pralesy, skaliska, vodopady, 10000000 ovci, krav a jelenu, zlate plaze (s nepochopitelene horkym oceanem), pisecne duny, 1000 lachtanu, 2 velryby a spousta dalsiho, ktere uvidite na fotkach. Po 3 000 ujetych kilometrech z toho mely mamky slusne zamotane hlavy, a tak si musely poridit mapicky a denicky a peclive ke konci vzpominat, co, kdy a kde vsechno videly. Objeli jsme cely jinzni ostrov se vsemi nejdulezitejsimi body a nechybel ani adrenalin na jetboatech mezi skaliskama. 

Mam s mamkou nejkrasnejsi zazitky na cely zivot a moc ji dekuji, ze to tak zvladla. Kloubouk dolu vsem nasim maminam, protoze byly naprosto fantasticke a my jsme byli nadseni.

Je to i apel na vas nerozhodne. Veskere vymluvne argumenty nase mamky spalily na prach. Ani financne to neni o mnoho drazsi nez luxusnejsi dovolena v evropskem primorskem letovisku. Tak nevahejte. 

Mrknete na fotky. Zatim jsou v Risove galerii po 10. albem, brzy pribydou i v Eliho galerii a snad se jednou dockate i te me galerie. 

Vsem preji VESELE VANOCE! Kdybych nemela ruce ulepene od marmelady na slepovani lineckeho, tak ta vanocni atmosfera ne a ne prijit. 

Letni teploty jsou fajn, ale Vanoce na snehu Vam budeme tise zavidet!

Chybite mi...