Uz je to ohrane ale i Abel Tasman patri k tem nejzadanejsim a tedy nejkrasnejsim trekum na Zelandu. Take se nachazi na severu jizniho ostrova a cely vede podel pobrezi. Diky tomu, ze na nem nenajdete priliz prevyseni, patri k nejlehcim trekum vubec. Ale chozeni nas az tak nelakalo. Nejkrasnejsi Abel je totiz na kajacich! Pujcili jsme si nakonec kajaky na 2 dny. Maja s Ajou a ja s Elim jsme meli dvoujkajak a Risa mel singl. Pocasi nam moc nepralo a den predem prselo. Jeste rano nam prselo, ale predpoved slibovala jen prehanky a my to proste chteli absolvovat, a tak jsme do toho sli. Ten dest nam vlastne pripravil uzasny zazitek, protoze vetsina lidi se zalekla a jediny blazni jsme vyjeli my. V sezone a za pekneho pocasi lemuji pobrezi stovky kajaku. My jsme jich potkali za cele dva dny asi pet:] Hned jak jsme vyjeli se nam udelalo tak nadherne, slunicko svitilo, more bylo klidne, modre jak v Karibiku. Pred vyjezdem jsme dostali trenink, jak se na to vlastne jezdi, slozite si vse sbalili, protoze jsme meli i stany na prespani a pak uz vyrazili vstric k ostrovum. Kolem pobrezi byly ruzne ostrovy s lachtanama...je uzasny sedet v kajaku a koukat jen z par metru na rodiny lachtanu. Nasli jsme i kamen, kde dovadeli mali lachtani, tak jsme tam z sholkama stravily par desitky minut. Jeden za nami i skocil a plaval zvedave kolem nas. Jsou nadherni. Bohuzel po par hodinach se nam zvedl vitr a tim i vlny a uz takova sranda to nebyla, ale aspn jsme neusnuli na vavrinech. Museli jsme tedy zastavit o neco driv nez jsme planovali a jiz za des te jsme si postavili stany v uplne prazdnem kempu. Mirne jsme podcenili baleni, tak ze jsme meli pouze jeden hrnicek, jednu lzici a zadny varic:] Ale na ohni a postupne jsme se vsichni zahrali zalevaci polevkou a sli chrnet. Risa si dal jeste noc pod sirakem, protoze prestalo prset.
Druhy den se vitr uklidnil, tak jsme mohli vyjet dal. Cil jsme meli jen par hodin vzdaleny, tak jsme jeste obhlidli par lachtanu a vylet ukoncili na nadnerne plazi. Ani se mi nechtelo z lodi, morsky kajak je fakt uzasna vec.
Pak jsme museli jeste asi 3 hodiny pesky k autu. Stihli jsme to asi za polovinu zasu a pak uz nam jen zbyvalo 20 minut preji dno more, ktere bylo za odlivu bez vody. Jenze jsme se poprve na Zelandy ztratili. Bloudili jsme v bahne, pak jsme sli po starem zavrenem treku...no nakonec z 20 minut se staly 3 hodiny:] Ale potkali jsme hodne duse, ktere nam pujcili mapu a totalne vycerpany a od bahna jsme po dvou dnech nasli nase nevykradene auto. Super vylet:] Na kajaky se taky musim jeste vratit.
Žádné komentáře:
Okomentovat