Konec jedne prevelike krasne kapitoly

Uz me par znamych upozornilo, ze mam stale v nazvu blogu rok 2010 a ne 2011. Hodne jsem o tom premyslela. Funkce tohoto bogu bylo informovat nase rodiny a kamarady o nasem spolecnem cestovani na Novem Zelandu. Ale tento vylet uz je uspesne ukoncen. Splnili jsme si asi vic nez jsme sami ocekavali a bylo to super, ale dnes, v roce 2011 uz jsme jinde. Risa uz se toula po Laosu a za par mesicu bude v Cechach, stejne tak Eli uz bali na cestu domu s uzasnou zastavkou na Bali. Aja je v Queenstownu a ma tam svuj zivot, ktery neni o cestovani. Ani ten Maji i muj o tom neni, i kdyz mi ani jedna nevime, co bude zitra a kde budeme zit za mesic.


Preci jen se mne, Elimu i Risovi po zemetreseni oklepal cely svet a s nim i nase plany. Ja jsem ted na uplnem konci sveta a poprve v zivote si uzivam samoty na male vesnicce uprostred hor. Za par mesicu uz zase planuji zvednout kotvy, a tak uz by nazev blogu opravdu nesedel.

Dekujem moc, ze jste meli trpelivost a i pres nepravidelne prispivani kontrolovali nas blog.

Ale zadna nostalgie, kde neco konci, neco pekneho zacina...tak ze kdo bude mit chut sledovat me dalsi toulani a prekousavat me hrubky, rada vas uvidim na mem novem blogu, co se snad brzy vykluba.

Mejte se krasne a snad se brzy uvidim..osobne:)


Kata